Typy hybridních pohonů: srovnání technologií

Projekt "Inovace v odborném vzdělávání a přípravě" spolufinancován Evropskou unií

Úvod do tématu WQ
Hybridní pohony jsou jedním z nejdůležitějších prvků moderního automobilismu, který kombinuje výhody spalovacích motorů a elektromotorů. Tato kombinace umožňuje zvýšit energetickou účinnost a snížit emise výfukových plynů, čímž reaguje na rostoucí požadavky trhu a obavy o životní prostředí.
Typy hybridních pohonů - Hybridní pohony se podle své konstrukce a způsobu provozu dělí na několik typů:
• Plně hybridní (HEV): U tohoto typu vozidla mohou spalovací motor i elektromotor pohánět vůz nezávisle na sobě. Při nízkých rychlostech, typických pro jízdu ve městě, je možné jezdit pouze na elektromotor, což vede k výraznému snížení spotřeby paliva a emisí. Příkladem takového vozidla je Toyota Prius.
• Plug-in hybridy (PHEV): Jsou vybaveny většími bateriemi, které lze dobíjet z externího zdroje energie. To umožňuje ujet dlouhé vzdálenosti (až několik desítek kilometrů) pouze na elektrickou energii, což je výhodné pro každodenní dojíždění do práce nebo nakupování. Po vyčerpání energie v baterii se vozidlo přepne na spalovací motor, který zajistí delší dojezd.
• Měkký hybrid (Mild Hybrid, MHEV): V tomto systému není elektromotor schopen sám pohánět vozidlo. Jeho hlavní úlohou je pomáhat spalovacímu motoru při akceleraci (tj. během zrychlování) a rekuperovat energii (tj. vracet energii) při brzdění. Tím se snižuje spotřeba paliva a emise, i když v menší míře než u full hybridů.
Výhody a použití různých typů hybridů:
• Plně hybridní vozidla (HEV): Ideální pro jízdu ve městě, kde časté zastavování a rozjíždění maximalizuje využití elektrického pohonu, což vede k úspoře paliva a snížení emisí.
• Plug-in hybridy (PHEV): Fungují dobře jak ve městě, tak na delších cestách. Možnost dobíjení ze zásuvky umožňuje každodenní používání elektrického pohonu, zatímco spalovací motor poskytuje flexibilitu při delších cestách.
• Soft hybridy (MHEV): Představují kompromis mezi tradičními spalovacími motory a plnohodnotnými hybridy. Jejich výroba je ekonomičtější a mohou být atraktivní volbou pro ty, kteří hledají úsporné palivo bez nutnosti dobíjení.
• Pochopení rozdílů mezi těmito systémy je klíčové při výběru správného typu hybridního vozidla, které vyhovuje vašim individuálním potřebám. Každý typ nabízí jedinečné výhody, které mohou lépe vyhovovat různým stylům jízdy a očekáváním řidičů.
Informace pro učitele
Webquest je určen pro žáky technických škol se zaměřením na mechaniku, elektroniku a dopravu. Jeho cílem je seznámit žáky s různými typy hybridních pohonů, jejich principem fungování, účinností a využitím v automobilovém průmyslu.
Žáci budou pracovat v týmech a každá skupina připraví prezentaci o vybraném typu hybridního pohonu, popíše jeho konstrukci, funkce, výhody a nevýhody a porovná jej s jinými technologiemi pohonu.
Prostřednictvím tohoto webquestu žáci:
• Seznámí se s různými typy hybridních pohonných systémů (mHEV, HEV, PHEV, FCEV),
• Pochopí, jak fungují různé hybridní systémy a jaké jsou jejich výhody a omezení,
• Dozvědí se, jaký vliv má vývoj hybridních pohonů na ochranu životního prostředí a snižování emisí,
• Upevní si schopnost pracovat ve skupině, analyzovat informace a prezentovat získané znalosti.
Žáci budou pracovat jak samostatně při shromažďování informací, tak ve skupinách při vytváření prezentací o vybraných typech hybridních pohonných systémů. Projekt jim pomůže rozvinout dovednosti v oblasti skupinové práce, plánování a individuálního přínosu k časově náročnému projektu.
Navrhovaný čas pro webquest: 12 vyučovacích hodin
hodnotící kritéria, budou hodnoceny:
• stupeň vyčerpání předmětu (maximální počet bodů: 5, překročení této znalosti: počet bodů 6),
• estetika prezentace a způsob prezentace informací,
• angažovanost a schopnost žáků spolupracovat.
Hodnocení:
• Učitel pomůže žákům analyzovat obsah, dokud mu žáci neporozumí. Bude jim spíše poskytovat pomoc, rady, vysvětlení než hotová řešení. Tato metoda bude dobrým způsobem, jak realizovat samostatnou činnost a tvůrčí myšlení.
• Učitel by měl s žáky pečlivě zopakovat obsah, dokud mu žáci neporozumí. Měl by jim však poskytovat spíše pomoc, rady a vysvětlení než hotová řešení. Taková metoda bude dobrým způsobem, jak zavést samostatnou činnost a tvůrčí myšlení.
• Rozdělení do skupin může být provedeno podle různých kritérií, např. podle kognitivních schopností žáků, jejich dovedností, zájmů tak, aby byly "rovnoměrně" rozloženy silné stránky v každé skupině.
• Učitel může žákům při práci ve skupinách pomoci tím, že jim bude klást navádějící otázky. Je důležité mít na paměti, že se žáci učí nový způsob práce (proces).
• Učitel by měl žákům poskytnout konkrétní informace o hodnocení jejich výkonu, a to jak během skupinové práce, tak při shrnutí výsledků.
• Čas na realizaci projektu by měl být přizpůsoben schopnostem žáků. Není předem stanoven. Časové rámce uvedené pro jednotlivé fáze procesu je třeba považovat za orientační.
